Zhodnocení prvního semestru na FIT VUT

[ Publikováno: 08.02.10 | Kategorie: Osobní | Zobrazeno: 582x ]

Čas plyne obdivuhodně rychle. Ještě nedávno jsem přemýšlel na kterou vysokou školu se vydat. Pamatuji si jak jsem pročítal mnoho článků, které mi pomáhaly o rozhodování. A pro vás jsem sepsal také takový.

V živé paměti mám ještě den zápisu, pak první den semestru. Byl to zvláštní den, plný očekávání a vzrušení co mě čeká nového. Jaké výzvy a nástrahy přináší vysoká škola. Prestižní vysoká škola jako FIT VUT. Dnes, první den druhého semestru mám již na vše jiný pohled. Prošel jsem vším co na prváka první semestr nachystal. Pokusím se tedy nyní zhodnotit svým subjektivním pohledem jednotlivé předměty za uplynulý semestr a poodhalit dění na fakultě.

V minulém článku jsem se zaobíral půlsemestrálkami a pomalým ukončováním semestru. Pro některé souvislosti je lepší jej znát.

FIT VUT

IAS - Asemblery
Jako první předmět bych vybral Assemblery. V nadpisu je však jedno "s" - čím to? Údajně je to prý počeštěná verze. Assembler jsem poprvé viděl až zde na FITu. Vždy jsem chtěl vědět něco více, něco pod pokličkou a tento jazyk mohl být právě tím. Jazyk pracující na nejnižší úrovni, tedy přímo s hardware. Na přednášky nás sice neměl samotný garant, ale přednášející doc. Hanáček. Bohužel tedy nemohu srovnávat kvalitu přednášek s druhou výukovou skupinou. Zpočátku jsem poctivě navštěvoval každou přednášku a snažil se dělat poznámky. Avšak postupem času, kdy se výklad stále neměnil z monotóního přednesu slidu, jsem od poznámek upustil. Celkem nepříjemným faktem bylo, že nás půlsemestrálka zastihla ještě před prvním cvičením. Dopadla pro mě poměrně tragicky - získaný 1 bod z 20 možných mluví za své.

Součástí předmětu jsou i cvičení, kde si máme prověřit nabyté znalosti. Cvičení nebyla nijak těžká, ale lehká zrovna také ne. Do zápočtu mi chybělo 14 bodů a tak jsem se v každém ze sedmi cvičení snažil získat maximální počet bodů. Jenže pokaždé se našla chybička a maximální počet jsem nezískal. Bojoval jsem do posledního cvičení, kdy jsem kýžený zápočet ukořistil.

Tušil jsem, že to horší teprve přijde - samotná zkouška. Pomocných materiálů bylo celkem dost díky studentskému fóru. Přípravu jsem však nepřehnal. Zkouška se konala ve velmi nepříjemných sedm hodin ráno. Samozřejmě všichni jsme byli rozespalí, vždyť vstávat o půl šesté není žádný med (zvláště pro nás, co bydlíme na kolejích). Zkouška trvala dvě hodiny. Příklady byly podstatou jako minulý rok. Většinu jsem udělal, ačkoli mám velký odpor k programování na papír. Podcenil jsem však vzdálená volání. Za týden byly výsledky a samozřejmě mě porazilo - na E mi chyběly dva body! Registroval jsem se tedy na opravný termín. Tentokrát jsem věnoval přípravu celou neděli, od rána do večera. Prošel jsem vše možné. Zkouška byla opět v brzo ráno - půl osmé. Na výsledky se tentokrát čekalo podstatně kratší dobu. Po nahlédnutí do WISu se na mě usmívalo krásné D a já byl spokojen.

Celkově bych předmět hodnotil jako zajímavý co se učiva týče. Úroveň přednášek byla horší, ale ty vynahradily velmi dobrá cvičení.

IDA - Diskrétní matematika
Matematiku jsem nikdy neměl rád. I když jsem něco na střední pochytil, v tomto předmětu mi bylo k ničemu. Vyučovaná látka se zaobírá množinami, topologiemi, svazy a jinými. Daná látka šla však zcela mimo mě. Zpočátku, hlavně při základech množin, jsem držel tempo. Jakmile se však pokročilo k algebrám, byl jsem zcela mimo mísu. A u grup jsem vůbec netušil, co se vlastně děje. Přednášející doc. Kovár je velmi chytrý člověk. Stačí si prohlédnout jeho stránku, kde má vypsány všechny vědecké práce a společnosti, které sepsal a ke kterým patří. Přednášky by nebyly nudné, kdybych chápal dané učivo a hlavně kdyby nebyly jako tříhodinový blok. To se pak velmi těžko drží koncentrace. Na půlsemestrální test byl povolen tahák formátu A4 popsaný oboustranně vlastní rukou. Výrobě taháku jsem nevěnoval příliš času a přitom dobře vyrobený tahák velmi pomůže. Dále se vypracovávají sady úkolů. Ty bych ovšem nebyl schopen vypracovat sám a tak jsem si pomohl studentským fórem.

Na zkoušku jsem šel s vylepšenou verzí taháku a pocitem, že těch 22 bodů snad nějak získám. Ovšem osud tomu asi nechtěl a E mi uteklo o tři body. Byl jsem na sebe naštvaný, ale co nadělat. Na opravný termín šlo podstatně méně lidí, a to i přes obtížnost látky - tahák udělá své. Tentokrát jsem odcházel s neutrálním pocitem a již nic neprožíval. Za pár dní se ve WISu objevilo hodnocení - o bodík mi uteklo D. A zde se ukázal doc. Kovár jako správný chlap a já měl po hodině druhé D.

Celkově bych předmět ohodnotil jako nezajímavý. Látka snad baví matematiky, ovšem pro mě měla nulový přínos a přednášky byly v podstatě "na dobrou noc".

IZP - Základy programování
Jak říkal samotný přednášející Ing. Martínek - název tohoto předmětu je poněkud zavádějící. Zde míněnými základy se myslí velmi pokročilá znalost problematiky algoritmů a jazyka C. Pro mě byla výhoda (později spíše nevýhoda) znalost jazyka C++. Díky tomu jsem neměl problémy pochopit základy a přizpůsobit se trochu odlišnému stylu. Přednášky trpěly tímtéž syndromem uspávání jako IDA. Zčásti za to mohla také tříhodinová délka, zčásti také předcházející IDA.

Cvičení byla rozdělena na několik částí. Zprvu byly cvičení pro úplné začátečníky, poté obecná cvičení a také cvičení ve kterých se odevzdávaly projekty. Hojně jsem navštěvoval všechny, abych zvládl čtyři projekty, které na mě čekaly. Jejich obtížnost šla slušně nahoru a čtvrtý jsem nezvládl. Půlsemestrální test jsem popsal v předchozím článku, ve zkratce - samý chyták. Jedná se spíše o test na pozornost a schopnost analyzovat předložený problém. Za špatnou odpověď se strhávají body, takže tipování se nevyplácí. Díky poměrně slušně vypracovaným projektům a velmi dobře zvládnutému testu jsem získal zápočet.

Zkouška se však nesla v naprosto stejném duchu jako půlsemestrální test. Ale několika násobně vystupňovaná. K tomu mé ?oblíbené? programování na papír a sečteno podtrženo bylo zaděláno na malér. Snažil jsem se připravit co to šlo, ale na písemce mě zradily opět mé největší slabiny. Ukazatele mi cestu zkomplikovaly a já se mohl zbláznit, E mi uteklo o 1,25 bodu. Opravný termín se psal nemilosrdně v ranních hodinách. Psaní zkoušek v sedm ráno bych nazval zvráceností. Z písemky jsem odcházel se špatným pocitem. Ten se však zázrakem nenaplnil a já získal E.

Celkově bych předmět hodnotil jako velmi zajímavý a přínosný. Jazyk C je stále používaným a tak vám probírané učivo přijde vhod. Přednášky horší, cvičení obstojné. Celkem dost záleželo na vašem doktorandovi, který vás měl na starost.

ITO - Teorie obvodů
Podle mě a mnohých dalších zakuklená fyzika. Učivo upřímně nemusím. Ohmův zákon a mnohé další na člověka vyskakují z různých obvodů. Předmět spíše se hodící na FEKT, ale pro nás prý také přínosný. Co ztrácelo na zajímavosti učivo, to doháněli přednášející. Přednášel jak garant, doc. Kunovský, tak doktor Růžička. Oba měli výborný smysl pro humor a přinášeli jinak nudným přednáškám naprosté odlehčení. Kromě různých vtipů jsme viděli například kouzla se žárovkami, vyslechli historky. Méně zábavná byla půlsemestrální písemka, která nebyla příliš jednoduchá. Bojoval jsem se zákeřnými obvody co to šlo. Naštěstí se za špatnou odpověď body nestrhávaly a tak nakonec každý něco nastřílel. Pro většinu dopadla půlsemestrálka překvapivě dobře - že by kouzla?

Součástí předmětu bylo také vypracování projektu. Jeho úroveň byla po prvních dvou příkladech nad mé síly a tak jsem musel opět zabrousit na studentské fórum. Odevzdal jsem půl projektu, dostal překvapivě polovinu bodů (ano, byl to úspěch) a získal zápočet (ale ten získali všichni - stačil 1bod).

Zkouška byla celkem brutální. Nepomoct si materiály pro pžípravu asi bych těžko získal jediný bod. Další pomoc poskytl kolega, který vidíc mé neštěstí, jal se mi pomoci. Odcházel jsem s rozporuplným pocitem a toužebně očekával výsledek. Opravdu kouzelně rychle byly výsledky - ještě tentýž den. Ve WISu se na mě smálo E a já byl šťastný, že alespoň jeden předmět mám napoprvé. Bohužel tento předmět je plný čar a kouzel. Tak se stalo, že po všech opravných termínech jsem se ve čtvrtek probudil a ve WISu se na mě škaredilo F. Nevěřil jsem vlastním očím a seděl jako opařený. Co teď? Inu sepsal jsem panu docentovi mail a čekal. Hodinu, dvě, tři. A opět kouzlo, mé E bylo zpět.

Celkově tento předmět hodnotím jako zbytečný. Jako oddechový předmět a díky skvělým vyučujícím však měl i přesto něco do sebe. Projekt byl zbytečně obtížný a obtížné byly i zkoušky. Ale ruku na srdce, kdo nemá rád kouzla?

IUS - Softwarové inženýrství
Jako poslední jsem si záměrně nechal největší tragédii. Předmět vykládá principy řízení vývoje softwaru a věci kolem toho spojené. Čili žádné programování jen hutná teorie. Předmět podle mě navíc pozbývá smyslu v prvním ročníku, kdy se teprve s vším seznamujeme. Přednášky díky nudné teorii byl jak jinak - nudné. I přes snažícího se doktora Křenu, který aby udržel pozornost, dával doplňující otázky a za správné odpovědi prémiové body. Dojem z přednášek však nezlepšil. Ke konci semestru pak přednášeli externisté z různých firem a univerzit.

K získání zápočtu bylo nutné projít e-learningovým kurzem a vypracovat projekt. Ten se točil kolem ERD a Use-Case diagramů. Obtížnost byla pekelná, zvlášť když jej opravoval (mnou vybrané téma) díky nemoci původního opravujícího, samotný doktor Křena. Sotva jsem prolezl a byl jsem strašně rád, že v tomto předmětu není půlsemestrální test.

Zkouška byla peklo a bude. Bude? Ano, tento předmět si s velkou pompou příští rok zopakuji. Zkouška se psala full-text, čili pěkně všechno vypsat. Devět otázek a ERD. Ovšem otázky zákeřné, z opory téměř nemožné vyčíst. Korunku všemu nasadil Ganntův diagram, o kterém se jen lehce zmínil jeden externista. Ale i přes tuto lehkou zmínku byl v těžce bodované otázce. Zkouška byla pokaždé podobná, na každém termínu. Vražedný limit 70 minut pokaždé utíkal rychleji, než byste si přáli. Na třetí termín mě a další nebožáky hlídal samotný doktor Křena a pronesl památná slova: "Však příští rok máte další tři pokusy, no a když to nevyjde, tak zde přeci můžete studovat znovu!"

Celkově bych tento předmět hodnotil jako zajímavý, ale vhodnější pro nějaký pozdější semestr. Teorie bylo krapet více, zkouška obtížná. Na předmět za nejméně kreditů (a tedy nejlehčí) celkem síla...

Uplynulý semestr studia na prestižní (ano, na samotné fakultě toto slovo uslyšíte pořád) mám více méně za sebou a je čas čelit nástrahám toho druhého. Studium člověka občas přivádí na myšlenky, které občas svádějí ukončit jej hned a jít do práce. Ale to by nebyl boj a krom toho, vybral jsem si přeci sám. Takže vzhůru na FIT!


Komentáře

Bylo publikováno 2 komentářů.

cykl [ 20:57, 11.02.10 | http://www.stud.fit.vutbr.cz/~xniklv00 | | 213.211.44.* ]
ahoj, tak jsem si dovolil napsat hodnoceni semestru http://www.stud.fit.vutbr.cz/~xniklv00/doku.php?id=start

Stoyan [ 11:38, 18.02.10 | http://stoyan.cz | | 85.70.119.* ]
"Psaní zkoušek v sedm ráno bych nazval zvráceností." Naprosty souhlas. Ja za ty tri roky psal na sedm jenom IZP, ale zase jsem si to vynahradil pravidelnym dojizdenim na 7 na deFEKT na cvika z IFY:)

Jinak preji hodne stesti a odhodlani do dalsiho studia:)


Přidej komentář:

Nick: (povinné)
Mail: (nepovinné)
Web: (nepovinné)
Zpráva:
Antispam: 5652 (Opište kód)